
Album vzpomínek
3.kolo soutěžního klání Višnový sad/versus...:-)
čím já tak začnu..říkám si.....
Vyndávám opatrně svou truhlu uvnitř srdce.
kliček opatrně zasunu do malého zámku a cvak....klap....
už mohu víko otevřít.
zavírám oči a hmatám oparně prsty.....
vstříc prstům mi letí tony...
Bach,Vivaldi,Mozart a Händel....
zaposlouchám se.....a ....otáčím listy ,jeden, druhý,třetí,čtvrtý pátý šestý....
6listů,6let se skrývá v tý tonoucí hudbě.
v tý těkavý hudbě se skrývá i ON, v nezapomenutelném bílém fraku.
a taktovka..přesně určující rytmus s něhou a vášní.
pianiasimo jde do piána
piáno přechází do forte.......nikdy ..nezapomenu!!!!!
fortissimo kříčí
Praha.
smyčce ťukaji o pulty a já nasedám do vlaku jedoucí vtříc mé budoucnosti.
co mě čeká?
Praha,Praha,PRAHA...oznamuje hlavní nádraží....
7,8list.. 9list má má to nejkrásnější jméno...
MOJE PROKLETÍ......
které si hýčkám, ikdyž bolí..
tričko a džíny,
stříbrné vlasy
...taktovku vystřídala slova "a proč" a vědoucí oči, kterým nezustalo nic skryto.
Au ..to bolí,
ta přeměna v Ninu.....teď vylétl z truhly Racek....
"jsem racek, ne jsem herečka...on nevěřil divadlu,pořád se smál mé touze....."....nezapomeutelné chvíle s Borisem Rösnerem, mým milovaný učitelem.
listuju dál....
Proč láska nosí lidem jenom prokletí?? ptala se Medeia v záři reflektorů,které ovládal světelný muž.
na dlouhý čas ovládl i mě.
měl koženou tašku a manželku ..,já za čas zase našeho syna....
tady na této stránce umřela máma..Večernice si ji vzala..svítí teď pro mě ,spolu s Borisem.
zustali jsem sami......
další listy nejsou čitelné ,jsou zaschlé červení....z mých otevřených ran.
otáčím dál..a cítím pronikavou vůni....
Višňový sad zavoněl a má láska k jeho stvořiteli v divadelnim svatostánku trvá.
znovu propuká ,znovu a znovu a o to s větší inzenzitou.
už navždy.
Stal se ze mě stal Višnový sad:-)
už stránky ani nepočítám....tady jsem se vdala..můj největší omyl....
a tady se mi narodila nejkrásnější princeznička na světě.
a tak to plyne...den po dni...a sem ,do truhly si schovávám už jen ty nejkrásnější chvíle,které vytahuji jen, když mám čas, jen ,když je mi těžko a jen......:-)
je tam spousta krásných představení a první kručky mých dětí a jejich první "mami"
a má setkání s mým Prokletím ve Višňovém sadu,a láska a vlastně jen stále láska..a mé první básně a nesplněné touhy a spousta fotek ,kdy mě objektiv zachytil v nejdůvěrnějších barvách a v poslední řadě i kontrabas s něžným hlasem co dokáže rozvibrovat a rozeznít mé tělo v absoutní harmonii a tak dál ..a už stačí..nemusíte vědět přeci všechno ne?......
hezký blog | 14.1. 13:11
Ahoj, na blogu o Janě Eyrové jsem četla, že jsi kdysi psala T. Daltonovi. Prosím Tě, nepamatuješ se, na jakou adresu jsi to posílala? Díky moc a měj se hezky. Máš taky pěkný blog, chci se na něj podrobněji podívat. Hezký den Zdeňka
Zbyněk 10.1. 23:35
Zase o kus lepší...Týjo, toť, myslím, prozatím nejvyšší koncentrát Višňového sadu. Závratně silný, ale moc hezký.:-)