Jen tak o ničem a o všem
tobě a nikomu..........
citiš tu vůni magnólie?
cítíš to horko ,ten žár? tu hudbu?
jsem připravena .
Látka za látkou vlaje ve větru
..Tympány ohlašují smyslný život ženy....
tvé prsty svlékají sametovou kůži
aby se vzápětí prodraly k růži..
klarinet ohlašuje nástup flétny...
jeden prst poraněn trny proniká skrz
je navždy ztracen.
něco ho táhne a volá ....
..hoboj kříčí..
miluj mě,maluj mě
líbej mě, ikdyž to bolí..
...fagoty hrdelním tónem hříšně radí..
strč svuj jazyk do mých úst a dej si mou dlan na svou bouři
at ji cítím, jak se vlni,vzdouvá,tepe
jak se při dotyku třese....
..smyčce jemně doprovází..
ten koncert nás dvou
tu souhru propletených rukou
fortisimo křičí ještě
a do pianisima zas přechází ten křik....
partitura volá po finále....
sopečný kráter puká....
bělostná láva pálí
uchvatná křeč zakončuje symfonii
naše prsty souzní v absolutní harmonii......
..harfa už jen jemně preluduje a bílý spinet vybrnkává nejspodnější tóny,
..cella hladí, konejší a zchlazují ten něžný žár
cítíš tu magnolii?
cítils to horko?
slyšels tu hudbu?......
.........tak takové to bude,až přijdeš.......
Je otevřeno!
2025 ©